Zákonné opatření Senátu

Zákonné opatření Senátu Tvorba návrhu zákonného opatření Senátu Připomínkové řízení Schválení návrhu vládou Schválení návrhu Senátem Podpis prezidenta Publikace ve Sbírce zákonů

1. Tvorba návrhu zákonného opatření Senátu

Zákonné opatření Senátu je vytvářeno v případě, že Poslanecká sněmovna je rozpuštěna. Návrh zákonného opatření Senátu může Senátu předložit pouze vláda. Předkladatel vytvoří návrh a předloží jej do připomínkového řízení.

Tvorba návrhu zákonného opatření Senátu je uvedena v diagramu 1 Tvorba návrhu zákonného opatření Senátu (PDF, 105 kB).

Přehled dopadů návrhu právního předpisu ani hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) se nezpracovává.

V případě návrhu zákonného opatření Senátu se v rámci obecné části důvodové zprávy provede pouze zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu podle Legislativních pravidel vlády.

Proces tvorby návrhu zákonného opatření Senátu je téměř totožný s procesem tvorby návrhu zákona za stavu legislativní nouze. Podrobnější informace jsou uvedeny zde.

Následným procesem je 2 Připomínkové řízení.

 

2. Připomínkové řízení

Před rozesláním návrhu právního předpisu do připomínkového řízení je orgán, který návrh vypracovává, povinen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení, neboť je-li návrh právního předpisu takovým technickým předpisem, musí být notifikován Evropské komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Jedná-li se o takový předpis, Evropská komise může k návrhu vznést připomínky ve lhůtě 3 měsíců. Předkladatel je povinen připomínky evropské komise zapracovat. Dílčí proces je zachycen v grafu 2.1 Zpracování připomínek k technickému předpisu (PDF, 109 kB).

Vytvořený návrh zákonného opatření Senátu předkladatel vloží do elektronické knihovny. Předseda LRV může udělit výjimku z připomínkového řízení.

Výjimka může být udělena co do počtu připomínkových míst, časových lhůt nebo může být připomínkové řízení zcela prominuto. Pokud prominuto není, předkladatel do elektronické knihovny vloží informace o lhůtě pro uplatnění připomínek a systém o tom informuje jednotlivá připomínková místa. Po uplynutí dané lhůty předkladatel vypořádá připomínky, které byly vloženy do systému. V případě vypořádávání zásadních připomínek může dojít k rozporu. Rozpor se nejprve snaží odstranit předkladatel sám, pokud to není možné, je rozpor eskalován vládě k vyřešení. Jako zásadní připomínku nelze označit připomínku legislativně technické povahy.

Pakliže vypořádání připomínek způsobilo rozsáhlé změny materiálu, je nezbytné opakovat celé připomínkové řízení. Nejsou-li změny rozsáhlé, je připomínkové řízení ukončeno a návrh je postoupen ke schválení ve vládě.

Připomínkové řízení musí znovu proběhnout u těch návrhů, které byly vráceny vládou k přepracování nebo Senátem k dopracování.

Proces připomínkového řízení návrhu zákonného opatření Senátu je schematizován v 2 Připomínkové řízení (PDF, 135 kB).

3. Schválení návrhu vládou

Po úspěšném ukončení připomínkového řízení (viz 2 Připomínkové řízení) návrhu zákonného opatření Senátu, je tento předán předkladatelem vládě k projednání.

Grafické znázornění schvalovacího procesu návrhu zákonného opatření Senátu na vládě je uvedeno v procesním diagramu 3 Schválení návrhu vládou (PDF, 152 kB).

Předkladatel předá návrh k projednání vládě. Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v tomto schématu (PDF, 104 kB). Pokud návrh vytvořil ústřední orgán státní správy, předkládá ho vládě člen vlády k tomu určený – viz graf Informační a koordinační funkce některých členů vlády vůči některým ústředním orgánům státní správy, a vůči Bezpečnostní informační službě (PDF, 96 kB).

O předání je informována Legislativní rada vlády (LRV) a Odbor kompatibility ÚV ČR (OKOM). Poté, co byl návrh zákoného opatření Senátu zaslán i v tištěné podobě předsedovi vlády a předsedovi LRV, vytvoří OKOM stanovisko k předloženému návrhu zákonného opatření Senátu. O jeho vytvoření je informován předkladatel a předseda LRV. Následně je vytvořeno stanovisko LRV nebo stanovisko předsedy LRV.

Předseda LRV rozhodne, které pracovní komise LRV návrh projednají, a zda návrh projedná a zaujme k němu stanovisko LRV nebo k návrhu bude vypracováno stanovisko předsedy LRV.

Po rozdělení materiálu členům vlády je návrh zákonného opatření Senátu posouzen na schůzi jednání vlády. Vláda může rozhodnout o schválení, zamítnutí nebo přepracování návrhu. Ze schvalování návrhu zákona může tedy vyplynout několik skutečností:

  • návrh je schválen bez připomínek,
  • návrh je schválen, ale třeba vypořádat dispozice vlády, tyto připomínky jsou zásadní a jejich zapracování do materiálu je nezbytné,
  • návrh byl vrácen k přepracování a byl rozsáhle změněn,
  • návrh byl vrácen k přepracování, ale změny návrhu nejsou rozsáhlé nebo
  • návrh byl zamítnut.

Pokud se vláda shodla na schválení návrhu zákonného opatření Senátu, předkladatel zapracuje případné dispozice a návrh zákonného opatření Senátu je dále postoupen k podpisu předkládajícího člena vlády. Schválený návrh musí být podepsán i předsedou vlády. Vládou schválený návrh zákonného opatření Senátu je posléze předán prostřednictvím elektronické knihovny Senátu ke schválení (viz proces 4 Schválení návrhu Senátem).

Jestliže se vláda dohodla na zamítnutí návrhu zákonného opatření Senátu bude tento založen a legislativní proces zde bude končit.

V případě, že vláda rozhodla o přepracování návrhu zákonného opatření Senátu, musí předkladatel navrhované změny zapracovat. Pokud změny jsou rozsáhlé, je nezbytné, aby návrh opětovně prošel připomínkovým řízením. Pokud provedené změny rozsáhlé nejsou, je dostačující, když návrh zákonného opatření Senátu znovu absolvuje proces schválení návrhu vládou.

Jednotlivé materiály jsou průběžně vkládány do elektronické knihovny a systém informuje o všech důležitých změnách stavu materiálu relevantní subjekty.

4. Schválení návrhu Senátem

Návrh zákonného opatření Senátu je možné postoupit do Senátu až po jeho řádném schválení ve vládě. Podrobné znázornění schvalovacího procesu v Senátu je uveden v diagramu 4 Projednání návrhu v Senátu (PDF, 72 kB).

Předseda Senátu návrh postoupí organizačnímu výboru a rozešle senátorům. Organizační výbor návrh zákonného opatření Senátu přikáže výborům k projednání a ty vytvoří v dané lhůtě usnesení. Poté, co je návrh zákonného opatření Senátu zařazen na pořad schůze Senátu a doporučení výborů bylo sděleno senátorům, proběhne obecná rozprava.

Z obecné rozpravy můžou vyplynout 4 závěry. Mohou být podány tyto návrhy:

  • Na schválení
  • Na vrácení vládě k dopracování
  • Na zamítnutí a nebo
  • Nebyl podán žádný návrh.

Pokud byl návrh na schválení návrhu přijat, nedojde k podrobné rozpravě a následuje závěrečné hlasování o přijetí či nepřijetí návrhu zákonného opatření Senátu. V případě, že byl naopak schválen návrh na zamítnutí návrhu zákonného opatření Senátu, dojde k jeho definitivnímu zamítnuté a tato informace se samozřejmě promítne v elektronické knihovně.

V ostatních případech vyplývajících z výše uvedených možností dojde k podrobné rozpravě nad návrhem. Na základě podrobné rozpravy Senát může formulovat pozměňovací návrhy a hlasovat o nich. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu zákonného opatření Senátu přeruší. Pozměňovací návrhy se dají vytisknout a neprodleně se rozešlou všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů. Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákonného opatření Senátu schvaluje.

Je-li návrh schválen, podepíše jej předseda Senátu a předá zákonné opatření Senátu prezidentovi k podpisu (viz diagram 5 Podpis prezidenta).

Informační systém ODOK bude z důvodu úplnosti informací zachycovat změny stavu schvalovaného dokumentu, protože pro správu dokumentů Senát již informační systém vlastní. Mohou nastat následující významné stavy:

  • návrh byl vrácen Senátem k dopracování,
  • návrh byl zamítnut,
  • návrh byl schválen Senátem,
  • návrh byl podepsán předsedou Senátu,
  • návrh byl podepsán prezidentem a
  • návrh byl podepsán předsedou vlády.

Po znovuustanovení Poslanecké sněmovny schválené zákonné opatření Senátu musí projít schvalovacím procesem a tímto potvrdit jeho platnost či jej zamítnout. K tomuto je nutné přistoupit již na první schůzi nové Poslanecké sněmovny. Z této fáze vyplývají dva stavy materiálu, které jsou pro předkladatele důležité:

  • návrh byl následně schválen Poslaneckou sněmovnou a
  • návrh nebyl následně schválen Poslaneckou sněmovnou.

Pokud výše uvedené stavy nastanou, předkladatel bude o této události informován prostřednictvím informačního systému ODOK.

5. Podpis prezidenta

Návrh zákonného opatření Senátu, který byl schválen vládou a Senátem, podepíše prezident (viz procesní diagram 5 Podpis prezidenta (PDF, 107 kB)). Předseda Senátu zašle prezidentem podepsané zákonné opatření Senátu předsedovi vlády k signaci. Poté, co je zákonné opatření Senátu opatřeno všemi uvedenými podpisy, dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů (viz 6 Publikace ve Sbírce zákonů).

6. Publikace ve Sbírce zákonů

Jakmile dojde ke schválení návrhu zákonného opatření Senátu, je tento podepsaný dokument předán do tisku, kde dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů. Tato změna stavu materiálu bude zachycena v informačním systému ODOK.

Schematizace procesu je zachycena diagramem 6 Publikace ve Sbírce zákonů (PDF, 102 kB).

 

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)