Věcný záměr zákona (obecný)

Věcný záměr zákona (obecný) Tvorba návrhu věcného záměru zákona Připomínkové řízení Schválení návrhu vládou

1. Tvorba návrhu věcného záměru zákona

Proces Tvorba věcného záměru zákona je zahájen existencí podnětu k tvorbě regulace. Tvorba Přehledu dopadů a hodnocení dopadů RIA je povinné pro všechny návrhy věcných záměrů zákona. Výjimkou jsou parametrické změny zákona, krizové situace a výjimky stanovené v plánu legislativních prací vlády.

Základní diagram tohoto procesu je 1 Tvorba návrhu věcného záměru zákona (PDF, 111 kB).

Zpracování Přehledu dopadů

Vypracování Přehledu dopadů popisuje diagram 1.1 Zpracování Přehledu dopadů (PDF, 113 kB). Náležitosti Přehledu dopadů – jeho jednotlivé části včetně podrobných specifikací jsou uvedeny v samostatném dokumentu Přehled dopadů (PDF, 110 kB). Vzor Přehledu dopadů naleznete zde (DOC, 73 kB).

Proces zpracování Přehledu dopadů provádí předkladatel.

V rámci této činnosti je nutné, aby mimo jiné:

  • zpracoval základní identifikační údaje,
  • definoval problém,
  • určil cíl plánovaného právního předpisu,
  • odůvodnil variantu přípravy legislativního předpisu,
  • zpracoval stanovisko ke zpracování RIA,
  • identifikoval dotčené subjekty,
  • charakterizoval specifické dopady a
  • uvedl kontakty na zpracovatele RIA.

Toto vše a další potřebné informace uvedené v dokumentaci Helpdesku předkladatel zahrne do vytvářeného Přehledu dopadů. Během všech uvedených činností se vytvářejí dokumenty, jejichž základní struktura ve formě vzorů je předkladateli zobrazena systémem.

Po vytvoření Přehledu dopadů bude tento vložen předkladatelem do elektronické knihovny a následně postoupen do další fáze procesu.

Rozhodnutí o provedení RIA

Při rozhodování o provedení RIA je nutné, aby Oddělení pro koordinaci procesu RIA nejdříve zpracovalo věcné podklady pro pracovní komisi. K této činnosti může využít eKLEP s tím, že Přehled dopadů bude elektronicky dostupný v knihovně. Na základě uvedených podkladů vytvoří pracovní komise LRV doporučení pro vládu, které opět vloží do elektronické knihovny.

Poté, co jsou obě stanoviska vložena do eKLEPu, Pracovní komise LRV zhodnotí soulad svého doporučení a stanoviska předkladatele a vyřeší případný nesoulad.

Následuje zhodnocení nutnosti provedení RIA vládou. Závěr ze zhodnocení je poté vložen do elektronické knihovny.

Vláda může svým usnesením rozhodnout i o udělení výjimky z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu věcného záměru zákona. V tomto případě se hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad pro hodnocení regulace (RIA) neprovede a v rámci návrhu věcného záměru zákona se provede pouze zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu podle Legislativních pravidel vlády. Tento proces je zachycen modelem 1.2.2 Zhodnocení možnosti uplatnění výjimky z RIA (PDF, 100 kB).

Celý proces je graficky vyjádřen diagramem 1.2 Rozhodnutí o provedení RIA (PDF, 118 kB).

Zpracování analýzy RIA

V rámci zpracování analýzy RIA bude předkladatel konzultovat dotčené subjekty. Konzultace by se měly uskutečňovat během navrhování varianty řešení a dále při vyhodnocování nákladů a přínosů. Tyto konzultace systém eKLEP podporuje nejen prostřednictvím zveřejnění přidružené databáze DataKO (Databáze konzultujících organizací), ale také zprostředkováním komunikace prostřednictvím avíz zaslaných danému subjektu. Databáze DataKO obsahuje seznam subjektů, které vyjádřily souhlas s poskytováním konzultací během procesu RIA a ze které si předkladatel vybere množinu konzultovaných subjektů.

Poté, co předkladatel vyhodnotí náklady a přínosy podle doporučených metod, které jsou spolu s dalšími náležitostmi Závěrečné zprávy RIA uvedeny v samostatném dokumentu Závěrečná zpráva RIA (PDF, 121 kB), určí nejvhodnější variantu nebo stanoví pořadí variant dle různých kritérií. Následně může dojít k politickému rozhodnutí, na základě kterého může být vybrána i taková varianta, která není nejvhodnější. V případě, že u této varianty nejsou vyhodnoceny náklady a přínosy, je nezbytné, aby toto předkladatel ve spolupráci s konzultovanými subjekty učinil.

Všechny požadované informace včetně zprávy o konzultacích a kontaktních údajů předkladatel zapracuje do Závěrečné zprávy RIA. Vzor závěrečné zprávy RIA naleznete zde (DOC, 38 kB). Po vyhotovení Závěrečné zprávy RIA ji předkladatel přiloží k návrhu věcného záměru zákona a vloží do eKLEPu. Uvedený proces je schematizován diagramem 1.3 Zpracování analýzy RIA (PDF, 208 kB).

Následným procesem je 2 Připomínkové řízení.

2. Připomínkové řízení

Do připomínkového řízení smí návrh věcného záměru zákona vstoupit pouze za předpokladu, že již prošel procesem hodnocení dopadů RIA. (viz proces 1 Tvorba návrhu věcného záměru zákona). Dále je nutné znovu projít připomínkovým řízením v případě, že byl návrh po zapracování jednotlivých připomínek rozsáhle změněn nebo pokud v rámci schvalovacího procesu na vládě bylo uloženo předkladateli přepracování návrhu a tento byl rozsáhle změněn. Meziresortní připomínkové řízení je zachyceno dílčím modelem 2 Připomínkové řízení návrhu věcného záměru zákona (PDF, 125 kB).

Předseda LRV může udělit výjimku z připomínkového řízení. Výjimka může nabýt podoby buď celkového prominutí připomínkového řízení nebo omezení připomínkových míst či časových lhůt. Ve druhém případě je ovšem nezbytné, aby připomínkové řízení proběhlo co do požadovaných dílčích činností totožně se standardním řízením.

Jednotlivá povinná i volitelná připomínkové místa jsou informována systémem o vstoupení návrhu věcného záměru zákona do připomínkového řízení a o lhůtě pro uplatnění připomínek (viz vzor připomínky (DOCX, 19 kB)). Připomínky jsou následně vloženy do elektronické knihovny eKLEP a předkladatel je povinen vypořádat všechny zásadní připomínky a přihlédnout, popř. také vypořádat, připomínky doporučující. V případě nevypořádání zásadní připomínky může dojít k tzv. rozporu. Pokud se rozpor nepodaří vyřešit mezi předkladatelem a připomínkovým místem, je nutné rozpor i s návrhem předložit vládě, která rozhodne o jeho vyřešení. Jako zásadní připomínku nelze označit připomínku legislativně technické povahy.

V případě, že změny návrhu věcného záměru zákona po vypořádání připomínek nejsou rozsáhlé a není tedy nutné opětovně projít připomínkovým řízením, může být toto ukončeno. Výsledné vypořádání připomínek je předkladatelem vloženo do elektronické knihovny.

Následným procesem je 3 Schválení návrhu vládou.

3. Schválení návrhu vládou

K projednání ve vládě mohou postoupit pouze takové návrhy zákona, u kterých bylo připomínkové řízení úspěšně ukončeno (viz proces 2 Připomínkové řízení návrhu věcného záměru zákona).

Grafické znázornění schvalovacího procesu návrhu věcného záměru zákona na vládě je uvedeno v procesním diagramu 3 Schválení návrhu vládou (PDF, 140 kB).

Předkladatel předá návrh věcného záměru zákona k projednání vládě. Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v tomto schématu (PDF, 101 kB). Pokud návrh vytvořil ústřední orgán státní správy, předkládá ho vládě člen vlády k tomu určený – viz graf Informační a koordinační funkce některých členů vlády vůči některým ústředním orgánům státní správy, a vůči Bezpečnostní informační službě (PDF, 96 kB).

O předání je informována Legislativní rada vlády (LRV) a Odbor kompatibility ÚV ČR (OKOM). Poté, co byl návrh věcného záměru zákona zaslán v tištěné podobě předsedovi vlády a předsedovi LRV, vytvoří OKOM stanovisko k předloženému návrhu. O jeho vytvoření je informován předkladatel a LRV.

Předseda LRV rozhodne, které pracovní komise LRV návrh věcného záměru zákona projednají, a zda návrh věcného záměru zákona projedná a zaujme k němu stanovisko LRV nebo k návrhu věcného záměru zákona bude vypracováno stanovisko předsedy LRV.

Stanovisko LRV (nebo předsedy LRV) a stanovisko OKOM se zašlou i v tištěné podobě předsedovi vlády. Jednotlivé dokumenty jsou také uloženy v aktuální verzi v elektronické knihovně. O vložení jsou informačním systémem ODOK informovány relevantní subjekty.

Po rozdělení materiálu členům vlády je návrh věcného záměru zákona posouzen na schůzi jednání vlády. Vláda může rozhodnout o schválení, zamítnutí nebo přepracování návrhu. Ze schvalování návrhu věcného záměru zákona může tedy vyplynout několik skutečností:

  • návrh je schválen bez připomínek,
  • návrh je schválen, ale třeba vypořádat dispozice vlády, tyto připomínky jsou zásadní a jejich zapracování do materiálu je nezbytné,
  • návrh byl vrácen k přepracování a byl rozsáhle změněn,
  • návrh byl vrácen k přepracování a nebyl rozsáhle změněn nebo
  • návrh byl zamítnut.

Pokud se vláda shodla na schválení návrhu věcného záměru zákona, předkladatel zapracuje případné dispozice. Návrh se v aktuální verzi vloží do elektronické knihovny a na jeho základě se vypracuje návrh zákona.

Jestliže se vláda dohodla na zamítnutí návrhu věcného záměru zákona, bude tento založen a legislativní proces zde bude ukončen.

V případě, že vláda rozhodla o přepracování návrhu, musí předkladatel navrhované změny zapracovat. Pokud změny jsou rozsáhlé, je nezbytné, aby návrh věcného záměru zákona opětovně prošel připomínkovým řízením. Pokud provedené změny rozsáhlé nejsou, je dostačující, když návrh zákona znovu absolvuje proces schválení návrhu vládou.

 

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)


Analogicky souvisí obecný Věcný záměr zákona s ústavním věcným záměrem zákona.