Mají-li se na právní vztahy, na něž se právní předpis vztahuje, použít právní normy obsažené v jiném právním předpisu, nebo má-li být naopak použití těchto norem vyloučeno, musí to být výslovně vyjádřeno v textu ustanovení obsahujícího odkaz na tento jiný právní předpis. Pokud v případě odkazu na jiný právní předpis přichází v úvahu aplikace více „zvláštních právních předpisů“, je nutné příslušný zvláštní právní předpis v textu ustanovení obsahujícího odkaz jednoznačně identifikovat, a to zpravidla jeho zkráceným nebo zobecněným názvem.

V § 20 zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), je stanoveno:
„Fond může svěřit právnické osobě vybrané na základě výběrového řízení podle zvláštního právního předpisu některé činnosti spojené s poskytováním pod-pory, zejména vedení účelově vázaného účtu, evidenci pohledávek vznikajících z poskytnutého úvěru z prostředků Fondu a evidenci jeho splátek…".

Ustanovení nejednoznačně odkazuje na „výběrové řízení podle zvláštního právního předpisu". Úmyslem zřejmě bylo odkázat na postup podle zákona o veřejných zakázkách, který však pojmu „výběrové řízení" nepoužívá. Věcná působnost zákona o veřejných zakázkách na postup fondu při výběru právnické osoby by v daném případě nadto plynula z něj samotného i bez odkazu ve zvláštním zákoně. Takovýto odkaz je tedy nejen nesprávný, ale i nadbytečný.

V § 87 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno:

[Ministerstvo …]
„t) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže, …

u) … při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu 20a).
20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.".

Zvolený způsob odkazu, jehož účelem bylo vyloučit použití jiného zákona, je v daném případě nesprávný, neboť ze samotného normativního textu nevyplývá, že v případě poskytování účelové podpory má být vyloučen právě zákon o veřejných zakázkách.

V § 33 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve-řejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb., je stanoveno:

„[(5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že]
j) neoznámí podle § 36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.".

Zvolený způsob odkazu, jehož účelem bylo definovat skutkovou podstatu správního deliktu, je v daném případě nesprávný, neboť ze samotného normativního textu nevyplývá, podle jakého „zvláštního právního předpisu" by provozovatel postupovat měl, aby se správního deliktu nedopustil.

 Příkladem správného postupu je v tomto směru např. ve znění zákona č. 61/2006 Sb., ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v němž je stanoveno:

„(5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, kte-rá může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a).
2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.".