Pokud má být účinnost právního předpisu vázána na uplynutí určité lhůty od vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů, je třeba počátek této lhůty stanovit jednoznačně.

V § 151 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, bylo stanoveno:
 
„Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení."

Takové ustanovení lze vykládat tak, že zákon nabývá účinnosti prvním dnem (tedy uplynutím prvního dne) druhého „kalendářního" měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy byl-li zákon publikován ve Sbírce zákonů dne 23. července, nabývá účinnosti dnem 1.října. Takové ustanovení o účinnosti lze však vykládat i tak, že zákon nabývá účinnosti skutečně „prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení", tedy podle obecných pravidel pro počítání lhůt dnem 23. října. Vzhledem k tomu je vhodnější, nemá-li být účinnost stanovena pevným datem, vázat uplynutí takové lhůty na „kalendářní měsíce".
Příkladem správního postupu je např. ustanovení § 31 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, kde bylo stanoveno:

„Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.".