V § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., je stanoveno:

„(4) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout."

Věta druhá citovaného ustanovení není nepřímou novelou § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ale jde o zvláštní ustanovení týkající se právě jen soudního přezkumu rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a upravující odchylku od obecného režimu jen pro tyto případy. V § 78 odst. 1 větě první soudního řádu správního je stanoveno, že pokud je žaloba důvodná, zruší soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. V § 78 odst. 2 je stanoveno, že zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo, v odstavci 4 je stanoveno, že zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému a v odstavci 5 je stanoveno, že právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního je tedy založeno důsledně na kasačním principu a nepředpokládá se, že by soud měl správnímu orgánu něco ukládat (to je možné v případě žaloby proti nečinnosti podle § 79a násl. soudního řádu správního, kdy v případě, že je návrh důvodný, uloží soud rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zákon). Ustanovení § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím tak sice není z hlediska svého vztahu k § 78 soudního řádu správního nepřímou novelou tohoto ustanovení, není ovšem příliš ani „organickou součástí právního řádu", neboť obsahuje poměrně nesystémovou výjimku z obecné koncepce řízení o správních žalobách.