V čl. LXXII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v § 29 odst. 1 je stanoveno:

„(1) Při správě daně, jakož i v řízeních o věcech upravených v této části se postupuje podle předpisu upravujícího správu daně, s výjimkou řízení o správních deliktech."
Toto ustanovení je nepřímou novelou zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který podle svého § 1 odst. 1 upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem tam uvedených veřejných rozpočtů, přičemž správou daně se podle odstavce 2 tohoto ustanovení rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Citované ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. však výslovně rozšiřuje věcnou působnost zákona č. 337/1992 Sb. nad rámec správy daní, a to i na jiná řízení upravená v části čtyřicáté páté zákona č. 261/2007 Sb. (viz slova „při správě daně, jakož i v řízeních o věcech upravených v této části …"). Identická úprava je obsažena i v čl. LXXIII v § 28 odst. 1 a v čl. LXXIV v § 29 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb. Pokud by ona další „řízení o věcech upravených v této části" byla správou daně podle § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., nemusel by na ně být zákon o správě daní a poplatků výslovně vztahován, tato skutečnost by plynula z něj samotného, tudíž jde o jeho nepřímou novelu rozšiřující jeho věcnou působnost.