Jednotlivá ustanovení právního předpisu musejí být provázána s ostatními právními předpisy, se kterými nesmějí být v rozporu, zejména nemohou obsahovat neurčité odkazy, např. na postup dle jiného právního předpisu, pokud je daný postup upraven několika jinými právními předpisy

 

Návrh novely zákona č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie
V čl. I bodu 36 bylo navrženo v § 11 odstavec 5 uvést v tomto znění:
„(5) Pokud příjemce prostředky Fondu nepoužil ke sjednanému účelu nebo porušil další smluvní povinnosti, postupuje Fond podle zvláštního zákona2a) s tím, že mu přísluší správa odvodu, který je příjmem Fondu, a oprávnění k jeho případ-nému prominutí.
2a) § 44 odst. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.".
 
Z navrženého ustanovení nebyl zcela zřejmý vztah k rozpočtovým pravidlům, neboť návrh zákona předpokládal, že v případě porušení rozpočtové kázně se bude postupovat podle rozpočtových pravidel a současně zaváděl odlišný postup, aniž by stanovil pravidla pro tento postup.
Navržené ustanovení bylo z návrhu zákona vypuštěno bez náhrady s tím, že v případě porušení rozpočtové kázně se má bez výjimek postupovat podle rozpočtových pravidel.
 
V § 25 odst. 5 návrhu zákona o výkonu zabezpečovací detence bylo uvedeno:
„(5) Pracovní podmínky u chovanců se řídí zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru. Chovancům však nemůže být nařízena práce přesčas."
Navržené ustanovení nebylo jednoznačné, neboť z něj nebylo jasné, zda se míní jen pracovní podmínky podle zákoníku práce nebo i podle jiných pracovněprávních předpisů (odkazuje-li se na „zvláštní právní předpisy") a v jakém rozsahu a jaká ustanovení zákoníku práce, popř. dalších pracovněprávních předpisů se mají (a mohou) vztahovat na chovance umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, je-li u nich výslovně vyloučena pouze práce přesčas. 
 
V § 53 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je stanoveno
„(12) Rozhoduje-li rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny v prvém stupni, použijí se obdobně ustanovení správního řádu o rozkladu."
V tomto ani jiném ustanovení zákona není stanoveno, kdo o rozkladu rozhoduje, a obecná ustanovení o příslušnosti rozhodovat o rozkladu na tuto situaci sama o sobě použít nelze. Není tedy jednoznačně, resp. vůbec, upraveno, jaký správní orgán má o rozkladu rozhodovat.
Rozklad jako zvláštní opravný prostředek je určen k přezkoumávání rozhodnutí vydaných v prvním stupni ústředními správními úřady, nelze ho tedy zásadně používat na přezkoumávání rozhodnutí jiných správních orgánů, zejména pak není-li stanoveno, kdo je příslušný v takových případech o rozkladu rozhodovat.
V § 31 odst. 5 a 6 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), je stanoveno 
„(5) Na rozhodování o podporách (odstavec 4) Fondem se použije přiměřeně správní řád.
(6) Orgány Fondu jsou Rada Fondu (dále jen „Rada"), ředitel Fondu (dále jen „ředitel") a Dozorčí rada Fondu (dále jen „Dozorčí rada"). Veřejnou správu vykonává Rada, její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu."
Je stanoveno, že o opravných prostředcích proti rozhodnutím fondu (mimo obnovu řízení) rozhoduje předseda Rady s tím, že se na jeho rozhodování přiměřeně použijí ustanovení (zřejmě správního řádu) o vedoucím ústředního správního úřadu, aniž by však bylo stanoveno, že se mají použít též ustanovení správního řádu o rozkladu (což bylo zřejmě úmyslem), která se na tuto situaci sama o sobě nevztahují. Instanční příslušnost k rozhodování o opravných prostředcích je tedy upravena zcela nejednoznačně.
Ustanovení správního řádu jednak nelze použít na výkon veřejné moci pouze „přiměřeně" a jednak musí být v právní úpravě jednoznačně stanoveno, kdo je, resp. kdo plní funkci, nadřízeného správního orgánu podle správního řádu a rozhoduje tedy o opravných prostředcích.