Jednotlivá ustanovení právního předpisu musejí být z věcného i právního hlediska formulována jednoznačně

Návrh novely zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

 
V čl. I bodu 18 bylo navrženo vložit nový § 31a, v němž odstavec 3 zní:
 
„(3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 … přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k
celkové délce řízení,
složitosti řízení,
chování poškozeného během řízení,".
Navržené ustanovení písmene c) bylo neurčité a nejednoznačné, neboť z něj není zřejmé, co se rozumí v dané souvislosti pod pojmem „chování". Byla proto zvolena nová formulace ustanovení písmene c), která jednoznačně zpřesňuje záměr zákonodárce takto:
 
„c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,".