Návrh zákona obecný

Návrh zákona obecný Tvorba návrhu zákona Připomínkové řízení Schválení návrhu vládou Schválení návrhu parlamentem Podpis prezidenta Publikace ve Sbírce zákonů

1. Tvorba návrhu zákona

Proces Tvorba návrhu zákona je zahájen existencí podnětu k tvorbě regulace. V případě, že se předkladatel, jež je nadán právem zákonodárné iniciativy, rozhodne návrh zákona vytvořit, je nutné, aby dále posoudil, jestli lze uplatnit výjimku z tvorby Přehledu dopadů. Hodnocení dopadů RIA je ale nezbytné pouze pro vládní návrhy zákona. V případě, že návrh zákona bude poslanecký, senátní nebo krajský, jeho tvorba uvedenému procesu nepodléhá. Pokud vládní návrh zákona byl již předložen se zpracovanou závěrečnou zprávou RIA (její vytvoření vyplývá z hodnocení dopadů RIA u Návrhu věcného záměru zákona), není nutné tuto zprávu ani Přehled dopadů vypracovávat znovu. Návrh zákona bude postoupen přímo do připomínkového řízení.

Analýza RIA se nezpracovává při stavu legislativní nouze ani v případě krizových situací.

Základní diagram tohoto procesu je 1 Tvorba návrhu zákona (PDF, 126 kB).

Zpracování Přehledu dopadů

Vypracování Přehledu dopadů popisuje diagram 1.1 Zpracování Přehledu dopadů (PDF, 116 kB). Náležitosti Přehledu dopadů – jeho jednotlivé části včetně podrobných specifikací jsou uvedeny v samostatném dokumentu Přehled dopadů (PDF, 113 kB). Vzor Přehledu dopadů naleznete zde (DOC, 105 kB).

Proces zpracování Přehledu dopadů provádí předkladatel.

V rámci této činnosti je nutné, aby mimo jiné:

  • zpracoval základní identifikační údaje,
  • definoval problém,
  • určil cíl plánovaného právního předpisu,
  • odůvodnil variantu přípravy legislativního předpisu,
  • zpracoval stanovisko ke zpracování RIA,
  • identifikoval dotčené subjekty,
  • charakterizoval specifické dopady a
  • uvedl kontakty na zpracovatele RIA.

Toto vše a další potřebné informace uvedené v dokumentaci Helpdesku předkladatel zahrne do vytvářeného Přehledu dopadů. Během všech uvedených činností se vytvářejí dokumenty, jejichž základní struktura je ve formě vzorů předkladateli zobrazena systémem.

Po vytvoření Přehledu dopadů bude tento vložen předkladatelem do elektronické knihovny a následně postoupen do další fáze procesu.

Rozhodnutí o provedení RIA

Při rozhodování o provedení RIA je nutné, aby Oddělení pro koordinaci procesu RIA nejdříve zpracovalo věcné podklady pro pracovní komisi. K této činnosti může využít eKLEP s tím, že Přehled dopadů bude elektronicky dostupný v knihovně. Na základě uvedených podkladů vytvoří pracovní komise LRV doporučení pro vládu, které opět vloží do elektronické knihovny.

Poté, co jsou obě stanoviska vložena do eKLEPu, tak Pracovní komise LRV zhodnotí soulad svého doporučení a stanoviska předkladatele a vyřeší případný nesoulad.

Následuje zhodnocení nutnosti provedení RIA vládou. Závěr ze zhodnocení bude následně vložen do elektronické knihovny.

V případě, že byl návrh zákona předložen vládě mimo Plán legislativních prací vlády, tak proces ohledně rozhodnutí o provedení RIA je schematizován diagramem 1.2.1 Rozhodnutí o provedení RIA (mimo Plán LPV) (PDF, 109 kB).

Jestliže předložený návrh zákona lze charakterizovat novými a rozsáhlými dopady, vláda může ještě v této fázi zhodnotit možnost uplatnění výjimky z RIA – tento proces je zachycen modelem 1.2.2 Zhodnocení možnosti uplatnění výjimky z RIA (PDF, 105 kB).

Celý proces je graficky vyjádřen diagramem 1.2 Rozhodnutí o provedení RIA (PDF, 125 kB).

Zpracování analýzy RIA

V rámci zpracování analýzy RIA bude předkladatel konzultovat dotčené subjekty. Konzultace by se měly uskutečňovat během navrhování varianty řešení a dále při vyhodnocování nákladů a přínosů. Tyto konzultace systém eKLEP podporuje nejen prostřednictvím zveřejnění přidružené databáze DataKO (Databáze konzultujících organizací), ale také zprostředkováním komunikace prostřednictvím avíz zaslaných danému subjektu. Databáze DataKO obsahuje seznam subjektů, které vyjádřily souhlas s poskytováním konzultací během procesu RIA a ze které si předkladatel vybere množinu konzultovaných subjektů.

Poté, co předkladatel vyhodnotí náklady a přínosy podle doporučených metod, které jsou spolu s dalšími náležitostmi Závěrečné zprávy RIA uvedeny v samostatném dokumentu Závěrečná zpráva RIA (PDF, 127 kB), určí nejvhodnější variantu nebo stanoví pořadí variant dle různých kritérií. Následně může dojít k politickému rozhodnutí, na základě kterého může být vybrána i taková varianta, která není nejvhodnější. V případě, že u této varianty nejsou vyhodnoceny náklady a přínosy, je nezbytné, aby toto předkladatel ve spolupráci s konzultovanými subjekty učinil.

Po vybrání realizované varianty ji předkladatel rozpracuje do paragrafovaného znění návrhu zákona (viz vzorové dokumenty k návrhu zákona) a navrhne způsob implementace, vynucování a přezkum účinnosti regulace.

Všechny požadované informace včetně zprávy o konzultacích a kontaktních údajů předkladatel zapracuje do Závěrečné zprávy RIA. Vzor závěrečné zprávy RIA naleznete zde (DOC, 15 kB). Součástí závěrečné zprávy RIA je v případě návrhu zákona, resp. návrhu novely zákona, i shrnutí závěrečné zprávy RIA (DOC, 17 kB). Po vyhotovení Závěrečné zprávy RIA ji předkladatel přiloží k návrhu zákona a vloží do eKLEPu. Uvedený proces je schematizován diagramem 1.3 Zpracování analýzy RIA (PDF, 215 kB).

Následným procesem je 2 Připomínkové řízení.

2. Připomínkové řízení

Před rozesláním návrhu právního předpisu do připomínkového řízení je orgán, který návrh vypracovává, povinen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení, neboť je-li návrh právního předpisu takovým technickým předpisem, musí být notifikován Evropské komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Jedná-li se o takový předpis, Evropská komise může k návrhu vznést připomínky ve lhůtě 3 měsíců. Předkladatel je povinen připomínky evropské komise zapracovat. Dílčí proces je zachycen v grafu 2.1 Zpracování připomínek k technickému předpisu (PDF, 110 kB).

Připomínkové řízení návrhu zákona se týká pouze vládních návrhů zákona. Do této části procesu smí návrh vládního zákona vstoupit pouze za předpokladu, že již prošel procesem hodnocení dopadů RIA, který úzce souvisí s vlastní tvorbou právního předpisu. (viz proces 1 Tvorba návrhu zákona). Dále je nutné znovu projít připomínkovým řízením v případě, že byl návrh po zapracování jednotlivých připomínek rozsáhle změněn nebo pokud v rámci schvalovacího procesu na vládě bylo uloženo předkladateli přepracování návrhu a tento byl rozsáhle změněn. Meziresortní připomínkové řízení je zachyceno dílčím modelem 2 Připomínkové řízení návrhu zákona (PDF, 129 kB).

Předseda LRV může udělit výjimku z připomínkového řízení. Výjimka může nabýt podoby buď celkového prominutí připomínkového řízení nebo omezení připomínkových míst či časových lhůt. Ve druhém případě je ovšem nezbytné, aby připomínkové řízení proběhlo co do požadovaných dílčích činností totožně se standardním řízením.

Jednotlivá povinná i volitelná připomínkové místa jsou informována systémem o vstoupení návrhu zákona do připomínkového řízení a o lhůtě pro uplatnění připomínek (viz vzor připomínky k návrhu zákona (DOCX, 19 kB)). Připomínky jsou následně vloženy do elektronické knihovny eKLEP a předkladatel je povinen vypořádat všechny zásadní připomínky a přihlédnout, popř. také vypořádat, připomínky doporučující. V případě nevypořádání zásadní připomínky může dojít k tzv. rozporu. Pokud se rozpor nepodaří vyřešit mezi předkladatelem a připomínkovým místem, je nutné rozpor i s návrhem předpisu předložit vládě, která rozhodne o jeho vyřešení. Jako zásadní připomínku nelze označit připomínku legislativně technické povahy.

V případě, že změny návrhu zákona po vypořádání připomínek nejsou rozsáhlé a není tedy nutné opětovně projít připomínkovým řízením, může být toto ukončeno. Výsledné vypořádání připomínek je předkladatelem vloženo do elektronické knihovny.

Následným procesem je 3 Schválení návrhu vládou.

3. Schválení návrhu vládou

K projednání ve vládě mohou postoupit pouze takové návrhy zákona, u kterých bylo připomínkové řízení úspěšně ukončeno (viz proces 2 Připomínkové řízení návrhu zákona).

Grafické znázornění schvalovacího procesu návrhu zákona na vládě je uvedeno v procesním diagramu 3 Schválení návrhu vládou (PDF, 153 kB).

Předkladatel předá návrh zákona k projednání vládě. Části předkládaného materiálu jsou uvedeny v tomto schématu (PDF, 104 kB). Pokud návrh vytvořil ústřední orgán státní správy, předkládá ho vládě člen vlády k tomu určený – viz graf Informační a koordinační funkce některých členů vlády vůči některým ústředním orgánům státní správy, a vůči Bezpečnostní informační službě (PDF, 96 kB).

O předání je informována Legislativní rada vlády (LRV) a Odbor kompatibility ÚV ČR (OKOM). Poté, co byl návrh zákona zaslán i v tištěné podobě předsedovi vlády a předsedovi LRV, vytvoří OKOM stanovisko k předloženému návrhu zákona. O jeho vytvoření je informován předkladatel a LRV. Předseda LRV rozhodne, které pracovní komise LRV návrh zákona projednají, a zda návrh zákona projedná a zaujme k němu stanovisko LRV nebo k návrhu zákona bude vypracováno stanovisko předsedy LRV.

Stanoviska jsou vkládána do elektronické knihovny v průběhu procesu a systém informuje o těchto změnách relevantní subjekty.

V případě, že se návrh zákona odchyluje od věcného záměru zákona schváleného vládou, uvede se tato odchylka včetně jejího odůvodnění v předkládací zprávě. Stanovisko LRV (nebo stanovisko předsedy LRV) se zašle i v tištěné podobě předsedovi vlády. Jednotlivé dokumenty jsou také uloženy v aktuální verzi v elektronické knihovně.

Po rozdělení materiálu členům vlády je návrh zákona posouzen na schůzi jednání vlády. Vláda může rozhodnout o schválení, zamítnutí nebo přepracování návrhu. Ze schvalování návrhu zákona může tedy vyplynout několik skutečností:

  • návrh je schválen bez připomínek,
  • návrh je schválen, ale třeba vypořádat dispozice vlády, tyto připomínky jsou zásadní a jejich zapracování do materiálu je nezbytné,
  • návrh byl vrácen k přepracování a byl rozsáhle změněn,
  • návrh byl vrácen k přepracování a nebyl rozsáhle změněn nebo
  • návrh byl zamítnut.

Pokud se vláda shodla na schválení návrhu zákona, předkladatel zapracuje případné dispozice a návrh zákona je dále postoupen k podpisu předkládajícího člena vlády. Schválený návrh zákona musí být podepsán i předsedou vlády. Následně je vládní návrh zákona předán prostřednictvím elektronické knihovny Parlamentu ke schválení (viz proces 4 Schválení návrhu Parlamentem).

Jestliže se vláda dohodla na zamítnutí návrhu zákona, bude tento založen a legislativní proces zde bude končit.

V případě, že vláda rozhodla o přepracování návrhu zákona, musí předkladatel navrhované změny zapracovat. Pokud změny jsou rozsáhlé, je nezbytné, aby návrh zákona opětovně prošel připomínkovým řízením. Pokud provedené změny rozsáhlé nejsou, je dostačující, když návrh zákona znovu absolvuje proces schválení návrhu vládou.

4. Schválení návrhu Parlamentem

Návrh zákona může Parlamentu předložit nejen vláda, ale také poslanci, Senát (jako celek) nebo krajská zastupitelstva, přičemž tyto čtyři druhy se z hlediska procesů dělí do dvou typů – vládní a nevládní návrhy zákona. Oba typy návrhů zákona se musí před projednáním v Poslanecké sněmovně (PSP) připravit – procesní diagramy viz 4.1 Příprava vládního návrhu k projednání v PSP (PDF, 111 kB) a 4.2 Příprava nevládního návrhu k projednání v PSP (PDF, 122 kB). Poté, co jsou jednotlivé materiály připraveny, dojde k jejich postupnému projednání v obou komorách Parlamentu. S tímto souvisí procesní modely 4.3 Projednání v PSP (PDF, 145 kB) a 4.4 Projednání v Senátu (PDF, 131 kB). Celý proces je na obecné úrovni schematizován diagramem 4 Schválení návrhu Parlamentem (PDF, 117 kB).

Pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí, následuje jeho projednání v Senátu. Jestliže Senát návrh také schválí, následuje jeho postoupení prezidentovi k podpisu (viz 5 Podpis zákona prezidentem). V případě, že Senát návrh zamítne, dojde k jeho vrácení do Sněmovny, která může Senátem zamítnutý návrh přehlasovat a posléze jej postoupit přímo prezidentovi k podpisu.

Informační systém ODOK zabezpečí postoupení materiálu Parlamentu a dále eviduje změny stavu tohoto materiálu během průchodu schvalovacím procesem v obou komorách.

Příprava vládního návrhu k projednání v PSP

Návrh zákona, který úspěšně prošel schvalovacím procesem na vládě, je předán Parlamentu, respektive Poslanecké sněmovně k projednání. Kancelář PSP návrh postoupí předsedovi PSP, který jej dále rozešle všem poslancům a organizačnímu výboru PSP. Organizační výbor jej zařadí do návrhu pořadu schůze Sněmovny a navrhne výbory a zpravodaje. Zpravodaj následně vytvoří stanovisko k návrhu vládního zákona. Po dokončení tohoto procesu je návrh zákona přípraven k projednání v PSP.

Uvedený proces je zachycen diagramem 4.1 Příprava vládního návrhu k projednání v PSP (PDF, 111 kB).

Příprava nevládního návrhu k projednání v PSP

V případě, že je Poslanecké sněmovně předložen nevládní návrh zákona (krajský, poslanecký nebo senátní), kancelář PSP návrh opět postoupí předsedovi PSP, který požádá vládu o stanovisko. Vláda připraví své stanovisko ve lhůtě 30 dnů.

Předseda Legislativní rady vlády (LRV) požádá členy vlády a vedoucí ústředních orgánů státní správy o vyjádření, na základě kterých předseda LRV vytvoří návrh stanoviska vlády. Návrh stanoviska je předložen vládě společně s nevládním návrhem zákona a jeho předkládací zprávou. Vytvořené stanovisko vláda zašle předsedovi PSP a organizační výbor PSP doporučí zařazení nevládního návrhu zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Předseda PSP rozhodne o jeho zařazení na pořad schůze Sněmovny. Pakliže byl návrh zařazen do pořadu schůze Sněmovny, rozešle se poslancům nevládní návrh zákona společně se stanoviskem vlády.

Diagram 4.2 Příprava nevládního návrhu k projednání v PSP (PDF, 122 kB)schematizuje popsaný proces.

Projednání v PSP

Projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně je procesně zachyceno v modelu 4.3 Projednání v PSP (PDF, 145 kB).

Připravený vládní či nevládní návrh zákona je kanceláří PSP předán k obecné rozpravě, před níž vystoupí zpravodaj se svým stanoviskem. V prvním čtení může Sněmovna dospět k závěru, že je nutné návrh zákona přepracovat nebo že bude zamítnut. Pokud nedojde ani k jednomu z uvedených rozhodnutí, návrh postupuje do druhého čtení. Před druhou obecnou rozpravou musí výbory, jímž byl návrh přikázán, vypracovat své stanovisko, na jehož zpracování mají zákonnou lhůtu v rozsahu 60 dní (lhůta může být zkrácena maximálně o 30 dní nebo naopak prodloužena o až o 20 dní). Stanoviska výborů musí být doručeno poslancům nejpozději 24 hodin před zahájením druhého čtení.

V rámci druhé podrobné rozpravy mohou být formulovány pozměňovací návrhy, může zaznít návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo může být rozhodnuto o vrácení výboru k novému projednání. Po druhém čtení následuje třetí rozprava.

Pokud byl návrh zákona vrácen Senátem nebo vetován prezidentem, tak jej PSP může přehlasovat v závěrečném hlasování.

Závěrečné hlasování Poslanecké sněmovny může vyústit ve čtyři možnosti:

  • Návrh zákona je schválen PSP – návrh zákona je posléze předán Senátu k projednání (viz 4.4 Projednání v Senátu (PDF, 131 kB)),
  • Prezidentem vetovaný návrh zákona je přehlasován PSP – schválený návrh zákona je postoupen přímo k publikaci ve Sbírce zákonů (viz 6 Publikace ve Sbírce zákonů),
  • PSP schválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem – návrh zákona je postoupen kanceláři prezidenta k podpisu (viz 5 Podpis zákona prezidentem),
  • PSP návrh zákona ve znění schváleném Senátem neschválí – Poslanecká sněmovna návrh může buď přehlasovat a poté jej postoupit prezidentovi k podpisu nebo návrh zamítnout.

Kvůli dostatečné informovanosti předkladatele jsou v eKLEPU uvedeny změny stavů materiálu, které jsou z hlediska projednávání pro předkladatele důležité. Jedná se zejména o situace vyplývající z průběhu schvalovacího procesu, a to:

  • návrh zákona je vrácen k přepracování,
  • návrh zákona je zamítnut,
  • Návrh zákona vzat zpět,
  • návrh zákona je schválen Poslaneckou sněmovnou,
  • návrh zákona je schválen ve znění schváleném Senátem,
  • návrh zákona vrácený prezidentem je schválen Poslaneckou sněmovnou.
Projednání v Senátu

Návrh zákona je možné postoupit do Senátu až po jeho řádném schválení v Poslanecké sněmovně. Podrobné znázornění schvalovacího procesu návrhu zákona v Senátu je uvedeno v diagramu 4.4 Projednání v Senátu (PDF, 131 kB).

Senát má ze zákona možnost se návrhem zákona nezabývat (kromě návrhů ústavních zákonů a návrhů zákonů podle čl. 40 Ústavy). K tomuto může dojít dvěma způsoby – buď marně uplyne lhůta pro projednání, nebo se Senát rozhodne na základě doporučení výborů návrhem nezabývat. V případě, že se Senát návrh zákona zabývat nebude, je tento předán k podpisu prezidenta (viz 5 Podpis zákona prezidentem).

Pokud se Senát návrhem zákona zabývat bude, předseda Senátu jej postoupí organizačnímu výboru a rozešle senátorům. Organizační výbor návrh zákona přikáže výborům k projednání a ty vytvoří usnesení. Poté, co je návrh zákona zařazen na pořad schůze Senátu a doporučení výborů bylo sděleno senátorům, proběhne obecná rozprava (Právě v této fázi je možné dojít k rozhodnutí, že se Senát návrhem zabývat nebude, a to na základě doporučení výborů  - v tomto případě k obecné rozpravě nedojde. Toto se samozřejmě netýká návrhů ústavních zákonů a návrhů zákonů podle čl. 40 Ústavy České republiky).

Z obecné rozpravy můžou vyplynout tři závěry:

  • Senát se návrhem zákona nebude zabývat (neplatí pro výše uvedené návrhy zákonů)
  • Návrh zákona bude postoupen k podrobné rozpravě
  • Návrh zákona bude Senátem zamítnut.

Na základě podrobné rozpravy Senát může:

  • Formulovat pozměňovací návrhy, se kterými návrh vrátí Poslanecké sněmovně,
  • Schválit návrh zákona ve znění schváleném PSP,
  • Zamítnout návrh zákona.

Návrh zákona se vrací Poslanecké sněmovně k projednání (viz diagram 4.3 Projednání v PSP (PDF, 145 kB)) v případě, že jej Senát zamítne nebo pokud k němu vytvoří pozměňovací návrhy. V ostatních případech je návrh zákona postoupen prezidentovi k podpisu (viz diagram 5 Podpis zákona prezidentem).

Pro dostatečnou informovanosti předkladatele jsou v eKLEPU uvedeny změny stavů materiálu, které jsou z hlediska projednávání pro předkladatele důležité. Jedná se zejména o tyto významné situace:

  • Návrh zákona je zamítnut Senátem,
  • Návrh zákona je schválen Senátem a
  • Návrh zákona je vrácen Senátem se změnami Poslanecké sněmovně.

5. Podpis prezidenta

Návrh zákona, který byl schválen Parlamentem, je postoupen kanceláři prezidenta. Ta jej předá prezidentovi k podpisu. Prezident republiky může rozhodnout třemi způsoby:

  • Návrh zákona podepíše, tj. schválí, a podepsaný zákon je následně předán do tisku (viz 6 Publikace ve Sbírce zákonů),
  • Návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně společně se svým stanoviskem – Poslanecká sněmovna zamítnutí návrhu může přehlasovat (viz 4.3 Projednání v PSP) nebo
  • Prezident nechá marně uplynout lhůtu 15 dní a poté je zákon (nepodepsaný prezidentem) předán do tisku.

Informační systém ODOK eviduje podstatné změny stavu materiálu během schvalovacího procesu u prezidenta. Model je schematizován v 5 Podpis prezidenta (PDF, 114 kB).

6. Publikace ve Sbírce zákonů

Jakmile dojde ke schválení návrhu zákona, je tento podepsaný dokument předán do tisku, kde dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů. Tato změna stavu materiálu je zachycena v informačním systému ODOK.

Schematizace procesu je zachycena diagramem 6 Publikace ve Sbírce zákonů (PDF, 104 kB).

 

Vysvětlivky k diagramům (PDF, 105 kB)