Připomínkové řízení
Rovněž označováno jako tzv. vnější, meziresortní připomínkové řízení. Orgán, který věcný záměr, návrh zákona, návrh nařízení vlády nebo návrh vyhlášky vypracoval, jej po souhlasu osoby, která stojí v jeho čele, vloží do elektronické knihovny. Zároveň vloží do elektronické knihovny informaci o tom, jaká je lhůta pro uplatnění připomínek a na jakou elektronickou adresu je možné připomínky zaslat. Návrh věcného záměru nebo návrhu zákona obdrží prostřednictvím elektronické knihovny
- a) ministerstva (ministři),
- jiné ústřední orgány státní správy, a dále Česká národní banka, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřad pro ochranu osobních údajů, Kancelář finančního arbitra, Akademie věd České republiky, Ústav pro studium totalitních režimů, Veřejný ochránce práv a zmocněnec vlády pro lidská práva, pokud se jich věcný záměr týká z hlediska jejich působnosti nebo jako organizačních složek státu,
- kraje, hlavní město Praha a sdružení obcí s celostátní působností, popřípadě sdružení krajů s celostátní působností, pokud se věcný záměr týká samostatné nebo přenesené působnosti krajů, hlavního města Prahy nebo obcí,
- Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Nejvyšší kontrolní úřad, pokud se jich jako organizačních složek státu nebo jejich působnosti, mají-li postavení orgánu státu, věcný záměr týká,
- Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, pokud se jich jako organizačních složek státu, nebo jejich působnosti, anebo procesních pravidel, jimiž se řídí, věcný záměr týká,
- Družstevní asociace České republiky, pokud se věcný záměr týká družstevnictví, Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, pokud se věcný záměr týká právní regulace podnikání,
- odborové organizace a organizace zaměstnatelů, pokud se věcný záměr týká důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek (§ 320 odst. 1 zákoníku práce) a připomínková místa stanovená mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
- odbor kompatibility Úřadu vlády
Považuje-li to orgán, který materiál vypracoval, za účelné, zašle v listinné nebo elektronické podobě věcný záměr k připomínkám i dalším připomínkovým místům, například profesním sdružením, zájmovým skupinám podnikatelů nebo spotřebitelů, vědeckým a odborným institucím.
"Odbor kompatibility posuzuje věcný záměr a návrh zákona z hlediska jeho slučitelnosti s právem Evropské unie. V případě návrhu zákona se postupuje podle přílohy č. 5 LPV ""Způsob prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s právem Evropských společenství (ES) a postup při předběžných konzultacích o návrzích zákonů s výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."
Lhůta pro sdělení připomínek k věcnému záměru, návrhu nařízení vlády a návrhu vyhlášky činí 15 pracovních dnů a v případě návrhu zákona 20 dnů ode dne vložení do elektronické knihovny, pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám předkládá, nestanoví lhůtu delší. Výjimečně může být pro návrh zákona stanovena lhůta kratší z důvodu naléhavosti, ne však méně než 5 dnů. Lhůta počíná běžet pracovním dnem, který bezprostředně následuje po dni, v němž byl materiál do elektronické knihovny vložen, a končí uplynutím posledního pracovního dne této lhůty.
Připomínková místa sdělují připomínky orgánu, který materiál k připomínkám předložil, prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády. Ostatní připomínková místa sdělují připomínky v elektronické nebo listinné podobě. Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace. K dosažení přehlednosti se připomínky člení na připomínky obecné a na připomínky k jednotlivým částem textu věcného záměru.
"Pokud vyjmenovaná připomínková místa [čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) LPV: zejm. ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy] uplatňují připomínky, které považují za podstatné, vyjádří to u každé z těchto připomínek slovním obratem „tato připomínka je zásadní". Pokud orgán, který materiál k připomínkám předložil, takto označené připomínce nehodlá vyhovět, stává se tato připomínka předmětem rozporu. Ostatní, uvedeným způsobem neoznačené připomínky, mají povahu návrhu a pokud jim orgán, který věcný záměr předložil k připomínkám, nevyhoví, nejsou považovány za předmět rozporu. Orgán (člen vlády), do jehož působnosti patří lidská práva, v rámci připomínkového řízení posuzuje věcný záměr i z hlediska zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Nemá-li vyjmenované připomínkové místo [čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) LPV] k předloženému materiálu připomínek, sdělí tuto skutečnost překládajícímu orgánu ve stanovené lhůtě."
Orgán, který materiál předložil, projedná s připomínkovými místy jimi uplatněné připomínky, pokud to považuje za potřebné. S uvedenými připomínkovými místy je však nutno projednat vždy ty připomínky, které se staly předmětem rozporu. Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani na úrovni náměstků, řeší ho člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který má věcný záměr nebo návrh zákona vládě předložit, s jiným členem vlády, vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy či příslušným vrcholným představitelem připomínkového místa. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani tímto způsobem, předloží se rozpor s věcným záměrem nebo návrhem zákona k rozhodnutí vládě. Je-li zpracovatelem věcného záměru nebo návrhu zákona jiný ústřední orgán státní správy, dopracovává jej na základě připomínkového řízení tento jiný ústřední orgán v součinnosti s koordinujícím úřadem. Nepodaří-li se v těchto případech jinému ústřednímu orgánu státní správy rozpor vzniklý v připomínkovém řízení odstranit jednáním na nižší úrovni řízení, jedná, před předložením věcného záměru nebo návrhu zákona vládě, o vyřešení rozporu příslušný člen vlády, za účasti vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy. Případný rozpor mezi jiným ústředním orgánem státní správy a koordinujícím úřadem musí být vyřešen před předložením věcného záměru nebo návrhu zákona vládě.
Při jednání o rozporech je třeba dbát na to, aby vládě byly předloženy k rozhodnutí pouze nevyřešené rozpory koncepčního charakteru s tím, že věcný záměr nebo návrh zákona v takovém případě zpravidla obsahuje konkrétní varianty směřující k řešení rozporu. Dojde-li po předložení vládě k vyřešení rozporu, informuje příslušný člen vlády, který věcný záměr nebo návrh zákona vládě předložil, ostatní členy vlády bezodkladně o vyřešení rozporu.
Dojde-li na základě výsledků připomínkového řízení k podstatné změně obsahu věcného záměru nebo návrhu zákona, zašle orgán, který je vypracoval, materiál znovu k připomínkám.
Věcný záměr, návrh zákona nebo návrh nařízení vlády, upravené podle výsledků připomínkového řízení, se zašlou vládě a Legislativní radě vlády (v případě návrhu vyhlášky k projednání v pracovních komisí LRV).
Zvláštní úpravu oproti uvedenému dále mají věcný záměr a návrh zákona o státním rozpočtu a rovněž návrh zákona, který podléhá konzultaci na základě Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. Orgán, který návrh vypracovává je dále povinnen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb., a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení.
Podrobnosti upravují Legislativní pravidla vlády v čl. 3 až čl. 16 a Jednací řád vlády v čl. II.