Rovněž označováno jako tzv. vnější, meziresortní připomínkové řízení. Orgán, který věcný záměr, návrh zákona, návrh nařízení vlády nebo návrh vyhlášky vypracoval, jej po souhlasu osoby, která stojí v jeho čele, vloží do elektronické knihovny. Zároveň vloží do elektronické knihovny informaci o tom, jaká je lhůta pro uplatnění připomínek a na jakou elektronickou adresu je možné připomínky zaslat. Návrh věcného záměru nebo návrhu zákona obdrží prostřednictvím elektronické knihovny

1. a)  ministerstva (ministři), 
2. jiné ústřední orgány státní správy, a dále Česká národní banka, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřad pro ochranu osobních údajů, Kancelář finančního arbitra, Akademie věd České republiky, Ústav pro studium totalitních režimů, Veřejný ochránce práv a zmocněnec vlády pro lidská práva, pokud se jich věcný záměr týká z hlediska jejich působnosti nebo jako organizačních složek státu,
3. kraje, hlavní město Praha a sdružení obcí s celostátní působností, popřípadě sdružení krajů s celostátní působností, pokud se věcný záměr týká samostatné nebo přenesené působnosti krajů, hlavního města Prahy nebo obcí,
4. Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Nejvyšší kontrolní úřad, pokud se jich jako organizačních složek státu nebo jejich působnosti, mají-li postavení orgánu státu, věcný záměr týká,
5. Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, pokud se jich jako organizačních složek státu, nebo jejich působnosti, anebo procesních pravidel, jimiž se řídí, věcný záměr týká,
6. Družstevní asociace České republiky, pokud se věcný záměr týká družstevnictví, Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, pokud se věcný záměr týká právní regulace podnikání,
7. odborové organizace a organizace zaměstnatelů, pokud se věcný záměr týká důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek (§ 320 odst. 1 zákoníku práce) a připomínková místa stanovená mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
8. odbor kompatibility Úřadu vlády

Považuje-li to orgán, který materiál vypracoval, za účelné, zašle v listinné nebo elektronické podobě věcný záměr k připomínkám i dalším připomínkovým místům, například profesním sdružením, zájmovým skupinám podnikatelů nebo spotřebitelů, vědeckým a odborným institucím.

"Odbor kompatibility posuzuje věcný záměr a návrh zákona z hlediska jeho slučitelnosti s právem Evropské unie. V případě návrhu zákona se postupuje podle přílohy č. 5 LPV ""Způsob prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s právem Evropských společenství (ES) a postup při předběžných konzultacích o návrzích zákonů s výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Lhůta pro sdělení připomínek k věcnému záměru, návrhu nařízení vlády a návrhu vyhlášky činí 15 pracovních dnů a v případě návrhu zákona 20 dnů ode dne vložení do elektronické knihovny, pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám předkládá, nestanoví lhůtu delší. Výjimečně může být pro návrh zákona stanovena lhůta kratší z důvodu naléhavosti, ne však méně než 5 dnů. Lhůta počíná běžet pracovním dnem, který bezprostředně následuje po dni, v němž byl materiál do elektronické knihovny vložen, a končí uplynutím posledního pracovního dne této lhůty.

Připomínková místa sdělují připomínky orgánu, který materiál k připomínkám předložil, prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády. Ostatní připomínková místa sdělují připomínky v elektronické nebo listinné podobě. Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace. K dosažení přehlednosti se připomínky člení na připomínky obecné a na připomínky k jednotlivým částem textu věcného záměru.

"Pokud vyjmenovaná připomínková místa [čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) LPV: zejm. ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy] uplatňují připomínky, které považují za podstatné, vyjádří to u každé z těchto připomínek slovním obratem „tato připomínka je zásadní". Pokud orgán, který materiál k připomínkám předložil, takto označené připomínce nehodlá vyhovět, stává se tato připomínka předmětem rozporu. Ostatní, uvedeným způsobem neoznačené připomínky, mají povahu návrhu a pokud jim orgán, který věcný záměr předložil k připomínkám, nevyhoví, nejsou považovány za předmět rozporu. Orgán (člen vlády), do jehož působnosti patří lidská práva, v rámci připomínkového řízení posuzuje věcný záměr i z hlediska zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Nemá-li vyjmenované připomínkové místo [čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) LPV] k předloženému materiálu připomínek, sdělí tuto skutečnost překládajícímu orgánu ve stanovené lhůtě."

Orgán, který materiál předložil, projedná s připomínkovými místy jimi uplatněné připomínky, pokud to považuje za potřebné. S uvedenými připomínkovými místy je však nutno projednat vždy ty připomínky, které se staly předmětem rozporu. Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani na úrovni náměstků, řeší ho člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který má věcný záměr nebo návrh zákona vládě předložit, s jiným členem vlády, vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy či příslušným vrcholným představitelem připomínkového místa. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani tímto způsobem, předloží se rozpor s věcným záměrem nebo návrhem zákona k rozhodnutí vládě. Je-li zpracovatelem věcného záměru nebo návrhu zákona jiný ústřední orgán státní správy, dopracovává jej na základě připomínkového řízení tento jiný ústřední orgán v součinnosti s koordinujícím úřadem. Nepodaří-li se v těchto případech jinému ústřednímu orgánu státní správy rozpor vzniklý v připomínkovém řízení odstranit jednáním na nižší úrovni řízení, jedná, před předložením věcného záměru nebo návrhu zákona vládě, o vyřešení rozporu příslušný člen vlády, za účasti vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy. Případný rozpor mezi jiným ústředním orgánem státní správy a koordinujícím úřadem musí být vyřešen před předložením věcného záměru nebo návrhu zákona vládě.

Při jednání o rozporech je třeba dbát na to, aby vládě byly předloženy k rozhodnutí pouze nevyřešené rozpory koncepčního charakteru s tím, že věcný záměr nebo návrh zákona v takovém případě zpravidla obsahuje konkrétní varianty směřující k řešení rozporu. Dojde-li po předložení vládě k vyřešení rozporu, informuje příslušný člen vlády, který věcný záměr nebo návrh zákona vládě předložil, ostatní členy vlády bezodkladně o vyřešení rozporu.

Dojde-li na základě výsledků připomínkového řízení k podstatné změně obsahu věcného záměru nebo návrhu zákona, zašle orgán, který je vypracoval, materiál znovu k připomínkám.

Věcný záměr, návrh zákona nebo návrh nařízení vlády, upravené podle výsledků připomínkového řízení, se zašlou vládě a Legislativní radě vlády (v případě návrhu vyhlášky k projednání v pracovních komisí LRV).

Zvláštní úpravu oproti uvedenému dále mají věcný záměr a návrh zákona o státním rozpočtu a rovněž návrh zákona, který podléhá konzultaci na základě Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. Orgán, který návrh vypracovává je dále povinnen posoudit, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb., a zda mu nevznikla oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení.

Podrobnosti upravují Legislativní pravidla vlády v čl. 3 až čl. 16 a Jednací řád vlády v čl. II.