« Zpět na Pojmy výkladového...

Parlamentní výhrada

Rejstřík: P

Parlamentní výhrada je oprávnění parlamentních komor prohlásit určitý akt za předmět svého jednání, což vládě po tuto dobu brání o něm v radě hlasovat až do ukončení parlamentního zkoumání.

De lege lata je v českém právu obsažena v § 109i zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který závazně stanoví, že bez předchozího souhlasu Sněmovny nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas

  1. v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,
  2. v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii,
  3. v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,
  4. v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
  5. v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,
  6. v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu.
0 Přílohy
1488 Zobrazení