Rejstřík: P

Poslanecký klub je sdružením poslanců v Poslanecké sněmovně na základě jejich politické příslušnosti. Postavení klubu není upraveno ústavou, toliko zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Dle jeho § 77 může být poslanec členem jen jednoho klubu, politická strana může utvořit jediný klub. K ustavení klubu po volbách je třeba nejméně tří poslanců, politické strany se mohou sdružovat. Kluby mají nárok na poměrné zastoupení svých členů v orgánech sněmovny (výbory komor Parlamentu), dále výhradní právo navrhovat kandidáty na členy výboru a kandidáty na předsedu a místopředsedy sněmovny. Zástupci klubu mají určitá privilegia při jednání sněmovny: předseda klubu může navrhnout přerušení schůze sněmovny a řečníkovi, pověřenému přednést stanovisko klubu, se v rozpravě udělí slovo kdykoli o něj požádá. Na úhradu nákladů klubu poskytuje příspěvek z rozpočtu sněmovny, a to v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů.

Vystoupení z klubu je možné stejně jako vystoupení z politické strany, za kterou byl poslanec zvolen. Klub, vytvořený během volebního období z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za niž kandidovali ve volbách, nebo z poslanců nezávislých, musí mít alespoň 10 poslanců, tento klub nemá nárok na poměrné zastoupení v orgánech sněmovny, pokud sněmovna nerozhodne jinak, a nemá nárok na příspěvek z rozpočtu sněmovny.

Poslanecké kluby jsou oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Sněmovny včetně potřebných technických prostředků.

Při aktu žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen, nikoliv dle klubů.

Poslanecké kluby mají svou úlohu i v rámci legislativního procesu.

Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně deset dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení.

Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny.

Uvedený návrh nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy.

Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání.

Zmíněnou základní lhůtu může Sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců.

Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14 hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby.

Podrobnosti stanoví zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

0 Přílohy
1528 Zobrazení