Rejstřík: P

Prezident republiky je hlavou České republiky. Volen je v přímé rovné tajné volbě. Postavení je upraveno čl. 54 a násl. Ústavy. Není z výkonu své funkce odpovědný.

Pravomoci podle čl. 62 Ústavy vykonává samostatně, bez spolupodpisu předsedy vlády: jmenuje a odvolává předsedu vlády, na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává další členy vlády, přijímá demisi vlády (rezignace), odvolává vládu, pokud vláda byla povinna podat demisi, rozpouští Poslaneckou sněmovnu za podmínek stanovených čl. 35 Ústavy (rozpuštění Poslanecké sněmovny), jmenuje soudce Ústavního soudu na návrh Senátu, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenuje Bankovní radu ČNB, má právo milosti. Prezident v legislativním procesu má právo vrátit parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (suspenzivní veto).

Suspenzivní veto prezidenta republiky znamená pravomoc prezidenta republiky pozdržet přijetí zákona. Podle čl. 50 Ústavy má prezident právo vrátit přijatý zákon, s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu, pokud na něm setrvá nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Prezident nemá právo vrátit zákon přijatý ve zkráceném jednání podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

K rozhodnutí v pravomocích prezidenta upravených čl. 63 Ústavy je třeba spolupodpisu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, za rozhodnutí odpovídá vláda: Prezident zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje soudce, uděluje amnestii, uděluje státní vyznamenání a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Z pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil vyplývají pravomoci, které jsou stanoveny branným zákonem, zejména nařizovat mobilizaci ozbrojených sil po vyhlášení válečného stavu na návrh vlády, nařídit po vyhlášení stavu ohrožení na návrh vlády, aby byli povoláni vojáci v záloze, a zrušovat tato mimořádná opatření na návrh vlády. Prezident má podle § 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní zprávy a projednávat otázky, které patří do její působnosti. K rozhodnutí v pravomocech stanovených zvláštními zákony je také třeba spolupodpisu, jde např. o oprávnění vyhlašovat volby do zastupitelstev obcí a krajů, jmenovat předsedu Úřadu pro hospodářskou soutěž, prezidenta Českého statistického úřadu, rektory vysokých škol, některé funkcionáře soudů. Prezident má podle čl. 64 Ústavy právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá. Prezident má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

0 Přílohy
2711 Zobrazení