« Zpět na Pojmy výkladového...

Recepce mezinárodního práva

Rejstřík: R

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva je v českém právním prostředí založen na teorii umírněného dualismu, proto je pro vstup mezinárodního práva do právního řádu České republiky nezbytný akt recepce mezinárodního práva.

Recepci mezinárodního práva do práva vnitrostátního lze provést celkem čtyřmi způsoby: transformace, adaptace, inkorporace a adopce.  Při recepci mezinárodního práva do práva vnitrostátního může dojít ke vzájemné kolizi právních řádů. V zásadě mohou vzniknout tři situace:

  1. Ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva jsou v plném souladu: V tomto případě ke kolizi právních řádů nedochází, proto není ani nutná úprava vnitrostátního právního řádu. 
  2. Ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva jsou v rozporu a tudíž jsou vzájemně neslučitelná: V tomto případě je třeba uvést vnitrostátní právo do souladu s právem mezinárodním. Může se jednat o přijetí nové národní právní úpravy (nebo novelizaci úpravy stávající) a to v případě, že právní úprava požadovaná mezinárodním právem v národním právu chybí. Nebo se naopak může jednat o situaci, kdy mezinárodní právo nějaké jednání nedovoluje nebo zakazuje a pak je nezbytné vnitrostátní právní úpravu, jež je s mezinárodním závazkem v rozporu, zrušit nebo změnit.
  3. Ustanovení vnitrostátního práva jdou nad rámec práva mezinárodního tím, že fyzickým a/nebo právnickým osobám zajišťují lepší právní postavení než mezinárodněprávní úprava: V tomto případě se nejedná o neslučitelnou národní právní úpravu, která by byla v rozporu s mezinárodním právem, ledaže by předmětná vnitrostátní úprava byla mezinárodním právem zakázána. Národní právní úprava je plně v souladu s právem mezinárodním. Dokonce ani v případě, kdy by se stát rozhodl zrušit tuto nadstandardní národní úpravu, nedojde k porušení mezinárodního práva.
0 Přílohy
3518 Zobrazení